Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu svatém a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním.
Video bratra biskupa Filipa Štojdla: „Video nejen o ‚zlých zbožných lidech‘, ale především o nejzatíženějších slovech na světě, jako je Bůh, láska nebo důvěra v život, který mezi námi protéká a spojuje nás v různosti a zdánlivé rozporuplnosti, jež je sama o sobě spíše darem.“
Přijďte se podívat do kostela Božího Spasitele v Podbořanech na výstavu "Střípky z historie kostela od základního kamene po dnešek" autorky Mgr. Romany Havrdové. Otevřeno Ne-Čt od 10:00-12:00 a od 14:00-16:00. Foto: Laurencia Helásková. Zdroj zde.
Odkaz na záznam rozhovoru s historikem Martinem Jindrou a s pamětníkem Jaroslavem Ortem, který byl vysílán na vlnách Českého rozhlasu: „Pomoc pravoslavné církve? ‚Krajní situace generuje frajery, kteří jsou schopni zlu oponovat‘“.
Členové pravoslavné církve jsou s osudem sedmi parašutistů v Resslově ulici nerozlučně spjati. Bylo to takhle zamýšleno už při přípravě akce, nebo k propojení došlo shodou okolností?
Jindra: Situace se řešila v okamžiku, kdy parašutisté byli na území Prahy a už se vědělo, kdy akce proběhne. Takovými spojnicemi byl právě Jaroslavův dědeček Jan Sonnevend, předseda sboru starších chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. A potom legionář Petr Fafek, jeden z nejbližších ukrývatelů parašutistů.
Situace se předjednávala nějaký čas před samotnou vojenskou operací Anthropoid. K tomu finálnímu dotažení, že parašutisté budou ukryti v kryptě a na kůru pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje, došlo vlastně bezprostředně při uskutečnění akce.
Upoutávka na pouť na Sázavě v sobotu 25. června 2022 na louce u nábřeží Cyrila a Metoděje (u hasičárny) na Sázavě. Hana Tonzarová pro Pražskou diecézi CČSH.
Obecná videopozvánka a informační stránky Noci kostelů:
Mnohé obce se na akci Noci kostelů podílejí, nejen umožněnou prohlídkou kostela, ale i rozmanitým programem.
Tak například náboženská obec v Podbořanech, zve na svůj program:
Říká oblíbený sociální pracovník Ondřej Syrový. Rozhovor s Ondřejem Syrovým pro Ekumenický magazín.
Ondřej Syrový (24) má výrazné jméno v pomáhajících profesích, věnuje se jim od svých 15 let. Vystudoval speciální pedagogiku a zaměřuje se především na práci se seniory. Snaží se stále popularizovat sociální práci. V tomto roce mu vyšla audiokniha „Z deníku sociálního pracovníka“, ve které se snaží propojovat sociální práci s teologií. Je aktivním členem Církve československé husitské, do které ho přivedla farářka Petra Šáchová, se kterou ho pojí i silná přátelská vazba.
Ondro, Vy se netajíte tím, že jste věřící a dost i o duchovních věcech publikujete. Jaká byla Vaše cesta k víře?
Tak já jsem sice vyrůstal v křesťanské rodině a tak nějak přirozeně jsem se snažil tu cestu od mala vyhledávat. Nicméně zádrhel byl v tom, že moji rodiče chodí do charismatické církve a úplně toto odvětví není můj šálek kávy, moc na to juchání nejsem (směje se). Někdy kolem devatenácti let jsem dospěl k názoru, že Bůh nás obdaroval především zdravým rozumem a nejen emocemi. Zároveň Nový zákon vnímám jako knihu o lásce a dost mi vadí moralizování a vyhraňování se, což se trochu rozcházelo s charismatickým smýšlením. Navíc to jejich mluvení v jazycích ala Vlastík Plamínek, to taky není úplně pro mě. Našel jsem se nakonec v Církvi československé husitské, a to díky farářce Petře Šáchové. Pracoval jsem v médiích a jednou jsem s ní dělal rozhovor, neboť byla kdysi i slavnou modelkou, a hned z nás byli dobří přátelé. Vlastně se dá říci, že Petra Šáchová mě přivedla k víře. Je to skvělá osobnost a pojímá víru velmi liberálně, a to mi vyhovuje.
